Larp pro 8 hráčů na 9 hodin o divadlním souboru
20.3. & 21.3. 2026 & 27.3. & 28.3. 2026
Páteční běhy 16:00-01:00, Sobotní 14:00-23:00Terezínská nemocnice
8 postav
3 mužské, 3 ženské, 2 obojetné9 hodin
2h přípravy + 7h hry1 500 Kč
+300 Kč za půjčení kostýmuNacvičování a hraní scén před ostatními hráči - bez hodnocení hereckých schopností
Kombinace detektivního příběhu s lehce mystickými prvky
Postavy s jasnými vztahy, touhami a sny - konflikty nevyhnutelné
"Celý svět je jeviště a všichni muži a ženy pouhými herci..."William Shakespeare
Wales, 1582 - Robert Evans pochází ze šlechtického rodu a prakticky celý svůj život strávil ve svém sídle ve Walesu, kde se věnoval literatuře. Příbuzní o něm vždy mluvili jako o podivínovi – a je třeba uznat, že pokud někdo píše dramata, ale odmítá dovolit, aby se hrála, může se jevit podivným, zvláště v době rozkvětu renesančního divadla.
Jediným členem rodiny, který za Robertem pravidelně jezdil, je jeho synovec Henry, a toho za strýcem rozhodně nevedla náklonnost. Mladý „principál" herecké společnosti pochopitelně dokázal odhadnout kvalitu Robertových výtvorů a už několik let touží uvést je na londýnská jeviště. Doposud mu však nepřálo štěstí (nebo spíš strýc).
Ten však nyní na(ne)štěstí onemocněl a konečně se rozhodl celé své dílo věnovat synovcově společnosti. Proto se Henry s dalšími osmi herci a mecenáškou společnosti Mary Arden vydává z Londýna do Walesu, aby si převzal, co mu patří a rovnou začal s nácvikem "pokusných" scén z několika vybraných her. Závěť svého strýce však zatím v ruce nedrží a lze očekávat, že okolo potrhlého Roberta nic nemůže proběhnout hladce, dokonce ani když už je snad mrtvý…
V náplni hry se kombinuje detektivní příběh a lehce mystické prvky a vcelku nepřekvapivě se celá točí kolem divadla. Konkrétnější témata silně závisí na výběru postavy. Jedná se o obsahový larp, všechny postavy mají tedy jasně definované vztahy a minulost.
Hra je primárně vztahová a argumentační - postavy jsou konfrontovány se svými touhami a sny, které se snaží realizovat, byť by to bylo na úkor ostatních. Ve hře se tak nevyhnete konfliktu mezi postavami.
Důležitou součástí hry je nacvičování divadla, které budete zkoušet před zbytkem hráčů. Hra však nikterak nehodnotí hráčské herecké schopnosti. U postav je vždy velice jasně dáno, jak jsou v hraní dobré.
Po technické stránce hra obsahuje skriptované části, které se opět netýkají všech postav, ale je možné, že se potkáte s dramatickým pokynem. Je ovšem třeba dodat, že ačkoliv se hra poměrně striktně drží jedné příběhové linie, postavy svými rozhodnutími silně ovlivňují její vyústění.
Není třeba mít hlubokou znalost historického období, v němž se hra odehrává. Vypíšeme jen několik bodů, které vám pomohou udělat si představu, jak fungovalo renesanční divadlo a mohou být pro hru alespoň vzdáleně relevantní. Zároveň uvádíme, v čem se pozadí hry od skutečnosti odchyluje.
Anglické alžbětinské (renesanční) divadlo bylo velkým fenoménem, který v historii nemá tak docela obdoby. Jednalo se o zábavu pro nejširší společenské vrstvy (skutečně od královny po lůzu), kdy urození a vzdělaní chodili (mimo jiné) poslouchat hlubokomyslné monology a nejchudší zase ocenili vulgární humor a to, že se herci na pódiu bijí a polévají prasečí krví.
Herci byli pouze muži, používaly se chudé kulisy, ale o to působivější kostýmy. Během představení lidé konzumovali jídlo a na uhlazenost a etiketu se přehnaně nedalo. Kromě umění šlo také o byznys a tvrdý konkurenční boj, někdy též o propagandu vládnoucího rodu a anglikánské církve.
Mary Arden začala Henryho společnost podporovat pod podmínkou, že poprvé v historii uvede na jeviště herečky-ženy. Tento tah vyvolává rozporuplné reakce publika, takže společnost zatím nijak výrazně neprorazila, a všichni doufají v obrat, který by měl nastat po uvedení vynikajících Robertových her. (Toto prosím neberte jako hlavní zápletku, ale jako herní vysvětlení pro to, že ve hře máme ženy.)
Existoval speciální zákon, který upravoval působení hereckých spolků a mimo jiné v něm stálo, že herci, které nezaštiťuje nějaký šlechtic, mohou být považováni za pobudy a bez milosti pokutováni, naopak legislativa pro autorská práva neexistovala. Otázku autorství bereme oproti alžbětínské Anglii trochu víc vážně. Chápejte to tak, že prostě není jedno, kde divadelníci seberou scénář a za čí dílo ho vydávají.
Medailonky postav - každá má svou jedinečnou osobnost a motivace
Herci, kteří jsou ve společnosti již delší dobou. Někteří od samotného začátku roku 1575, kdy společnost vznikla v Londýně.
Koordinátor divadelní společnosti a Robertův synovec
Henry je spíše racionálně založený člověk a nenechá se jen tak něčím vyvest z míry. Ačkoliv ostatní herci jsou zároveň jeho přátelé, jako „nadřízený" je na ně dosti náročný. Někdy si až nezdravě zakládá na úspěchu společnosti, což mu někteří vytýkají. S Mary přichází do kontaktu za všech herců nejvíce, ale do jejich vztahů nikdo příliš nevidí.
Henryho přítel a dlouholetý spolupracovník
Sice ve všem nakonec poslechne, ale občas se snaží zmírňovat jeho pracovní tempo, a to více v zájmu ostatních herců než ve svém vlastním. Má klidnou a vyrovnanou povahu, čímž si získal značnou oblibu. To mu bohužel dělá až příliš dobře. Jeho přátelství s Henrym utrpělo těžkou ránu, když Anne kvůli Williamovi před necelým rokem opustila Henryho. Zároveň pod svoje křídla přes nelibost Anne přijal jako svou schovanku slečnu Robsart, když jí zemřeli rodiče při požáru.
Williamova snoubenka
Ke svému partnerovi chová neskonalý obdiv a přestože se to pokouší skrývat, nikdo si nemohl nevšimnout, že ho považuje za daleko schopnějšího než je Henry, a nic by ji nepotěšilo víc, než kdyby se koordinátorem společnosti stal William. S ostatními ženami ve společnosti příliš dobře nevychází, ovšem až na Mary.
Zkušený herec/herečka
Dlouholeté zkušenosti z divadelního prostředí jsou pro společnost nesporným přínosem, ale zároveň potvrzují, že když někdo nemá talent, sebedelší praxe sotva něco spraví. Proto nikdo kromě Henryho tuto přítomnost neschvaluje a Anne, John i George/Georgia to navíc umí říct pěkně nahlas. Žije v poněkud pomalejším tempu a emoce moc neprojevuje, těžko však uvěřit, že je mu/jí pohrdání ostatních lhostejné.
Mecenáška společnosti (nehráčská postava)
Společnost je závislá na podpoře mecenáše a podle hesla „Kdo platí, rozhoduje." má Mary ve všem konečné slovo, ale zato hercům dost štědře platí. Navíc vedení většinou nechává na Henrym. Robertovy hry ji ovšem zjevně nadchly natolik, že bude chtít do jejich přípravy dost možná zasahovat více než obvykle. Mary je především zapálená pro umění, takže se občas zdá být mírně mimo realitu, což samo o sobě nikomu z herců nevadí, a většina z nich si zvykla ignorovat i její nepříjemnou náladovost.
Před rokem proběhla v společnosti velká obměna herců. Mezi vyhozenými herci byl i ve společnosti (ne všemi) oblíbený James Stewart. Za celými těmito událostmi stála zejména mecenáška Mary a Henry. Hned potom proškrtání několika jmen, byli nabráni noví členové.
Mladá ambiciózní herečka
Nijak se netají tím, že se chce především předvést a stát se slavnou. Rozumí si s Henrym, a to jednak proto, že podobně jako on spoléhá především na rozum, a jednak proto, že za dobré vztahy s nadřízenými podle ní svědčí profesnímu vzestupu...
Milovník/Milovnice legend a příběhů
Často sní a bezesporu se dokáže nejlépe ze všech vžít do role. Jeho/Její citlivost se projevuje i v reálném životě – občasnými lítostivými výlevy, které ostatní příliš netěší. Má také pozoruhodnou schopnost uvěřit téměř čemukoli. Pokud má Mary někoho opravdu v oblibě, pak je to právě on/ona.
Nešťastná herečka (nehráčská postava)
Nešťastná, věčně ve špatné náladě, a navíc se zdá trochu mentálně nestabilní. Není divu, že ostatní nevyhledávají její společnost a neberou ji vážně. Díky své povaze se Amy ovšem výborně hodí na některé plačtivé a tragické role, a proto ostatní dokáží uznat, že je pro společnost přínosem. V poslední době ovšem téma Amy a jejího působení ve společnosti přeci jen několikrát vyplulo na povrch. Někdo by dokonce řekl, že jediný důvod proč ji stále Mary trpí je fakt, že je schovankou Williama.
Je to již necelý měsíc, co Mary sehnala do společnosti "celebritu", kterou není nikdo jiný než známý John Fisher. Společně s panem Fisherem byla přijata i slečna Harper, která projevovala snahu dostat se do společnosti již dříve.
Známý herec, nevlastní sourozenec Richarda/Rachel
Za svého sourozence se stydí, a přestože by ho/ji za jiných okolností mohl mít rád, neustále mu/jí vyčítá, že se nejde živit něčím jiným. Nenávidí Henryho za to, že si Richarda/Rachel „vydržuje, aby se mohl/mohla veřejně ztrapňovat", a navíc je dost mocichtivý, takže by rád získal místo koordinátora. Zatím je pro herce alespoň novou celebritou, od které se mnohé očekává. Kolují však historky, že ačkoliv na jevišti září, dojde-li na sociální vztahy, je více než chladný.
Herečka
O Cecily se říká, že by se nikdy nenechala naverbovat do společnosti, kdyby „John nebyl tak pohledný". Naštěstí pro sebe umí usadit kohokoliv, kdo by ji snad chtěl popichovat, a herecký talent jí nechybí. V jádru je docela dobrosrdečná, většinou se chová mile a také má nadprůměrnou schopnost empatie. Zároveň se o Cecily mluví, jako o budoucí náhradě za Amy, což ani jednu ze slečen nijak netěší.
Staňte se součástí našeho příběhu
Možnost přihlásit se jako skupina pro všech 8 rolí - interval 2 týdny
Poté se otevře přihlašování pro jednotlivce na zbývající role
Přihlašování pro rok 2026 je uzavřeno
Běhy hry:
1 500 Kč - základní cena
+300 Kč - půjčení kostýmu (volitelné)
hraodedictvi@rolling.cz